Vincent

Pavel Bobek

1:Stále stejnoGG4sustmou  G 
svítí plátno bloAmudících
  F7maj
malíř půlnoc kreslí smích
ten oDbraz píseň zpívá poGjednou.
2:Stíny na kopcích
ticho hnízd a moudrý sníh
svál sem hřích všech dětských cích
v těch barvách, které prosí tě pojď k nám.
R:GJá už vím Am7a znám,
D7co jsi tenkrát tGoužHmil říct
Ema jak jsi trpěl pro své Amnadání
D7učit lidi vEmidět víc,
však nebyl nikdo kdo by naA7slouchal,
Am7snad dnD7es tu s tebou stáGl.
3:Stále stejnou tmou
stejné louky tu hoří dnes
mraky láká do nebes
kde Vincentovi modré oči sní
4:Jak jen pozmění
barvy žhnoucích slunečnic
vítr v tváři má pár skic
to smýknul štětce touhy van Gogh sám.
*:A svět tě tAmak trýznil
D7tvou lásku splácelG zlHmým
Emjen černAmé vrány nad tvou hlavou
ctí tvouCm mysl bolavou
světG nazval velkou F#vášeň šílenstE7vím
a jAmá chci ti říct Vincente,
F7maj
že není nikde svět pro lásku
D7tvou se kterou bGdím.
5:Stále stejnou tmou
portrét v tichu muzejním
něžná dlaň - hold váženým
všem očím které nesmí rozumět
6:Prohlíží si prázdnou zeď
a chlápka v cárech nejchudších
v tvých růžích trn snad ostřejší
než kord co slouží srdci divným hrám
R:Já už vím a znám,
tak hledat musíš dál.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:12:37.698+00:00
Výsledky hledání: